Historie sboru do 70. let

První iniciativou k zabezpečení majetku lidí před požáry byl patent Marie Terezie z roku 1755 a byl prvním zákonem, který hovořil a protipožární ochran . Nový patent z roku 1785 se větší mírou soustředil na prevenci. V 19. století začaly ve m stech vznikat první hasičské jednotky, které přebíraly břemeno boje s požáry na sebe. Z archivu v Třebíči, zapsáno roku 1964 tehdy působícím starostou hasičů p. Ladislavem Vlčkem. První pokusy se zakládáním českých sbor dobrovolných hasičů byly v roce 1863 v Chrudimi a ve Slaném.(První německé sbory vznikly v roce 1854 v Zákupech a v roce 1861 v Liberci.) Slavné stoleté výročí vzniku dobrovolné požární ochrany u nás je spojeno s datem 1864 a městem Velvary, kde vzniká první dobrovolný hasičský sbor. U jeho kolébky stál velvarský obchodník Karel Krohn. S cennými zkušenostmi ze svých zahraničních cest, kde vid l pracovat ochranné hasičské sbory a to zejména v Hamburku. Po svém návratu z ciziny jednal se svými spoluobčany o zřízení podobného sboru ve Velvarech. Výsledek těchto porad tvoří obsah žádosti městské rady ve Velvarech ze dne 11.listopadu 1863. K žádosti byly připojeny ´´ Stanovy dobrovolného hasičského spolku ve Velvarech“, které však neodpovídaly poměrem, ani nebyly přijatelné po právní stránce. Městská rada ve Velvarech sice dala povolení , ale chybělo povolení dalších úřad. Až po vypracování nových stanov schválených výnosem ze dne 12.3.1864 vstoupil v život první dobrovolný hasičský sbor. Po roce 1864 vznikaly další hasičské sbory například v Táboře nebo v Kutné Hoře. Vydání spolkového zákona v roce 1867 umožnilo další rozmach zakládání hasičských sbor a to především ve větších městech, kde k tomu byly potřebné finanční prostředky, protože náklad na vycvičení sboru a hlavně na technické vybavení byl značný. Zakladatelem českých sborů dobrovolných hasičů na Moravě byl Třebíčský rodák Titus Krška narozený 12.8.1842 v tzv. Černém domě. Po úmrtí svého otce řezníka musel jako 15 ti letý student jihlavské reálky zanechat studia. Stal se písařem na Třebíčském hejtmanství, pak u okresního soudu i v advokátní kanceláři. V té době, po zvolení českého starosty v Třebíči, se podařilo Krškovi v roce 1868 založit první český sbor. Jako 26 ti letý se stal jeho náčelníkem, vzdělavatelem a cvičitelem. Nebylo lehké v době německého útlaku udržovat většinu ve sboru. Musel vymýšlet české povely, potřebné názvy a signalizaci. Vymyslel i nová potřebná nářadí. Byla to práce průkopnická, již houževnatě budoval nesmrtelné dílo. Jak už to bývá, za dobré sklidil jen nevděk obyvatel a nepřízeň úřadů. Přestěhoval se i s rodinou ke svému staršímu bratru Eduardovi do Velkého Meziříčí. Do tří let po jeho přestěhování se Třebíčský sbor poněmčil. I zde ve Velkém Meziříčí pokračoval Krška jako nadšený budovatel hasičstva. Podařilo se mu za pomoci přátel v roce 1871 založit ve Velkém Meziříčí český sbor, jemuž věnoval celé své velké snažení. A když se jemu vedenému a vycvičenému sboru rok poté podařilo zdolat požár věže meziříčského kostela získal sympatie města i úřadu a uznání jeho práce i sboru. Roku 1872 pomáhá zakládat sbor ve Velké Bíteši. Roku 1873 v Náměšti nad Oslavou. Roku 1874 v Křižanov a v Měříně Roku 1883 v Osové Bitíšce Roku 1885 v Tasově. Roku 1896 v Čikově….atd.. A takhle dál pomáhá celému regionu se zakládáním hasičských sborů. Náš sbor byl založen v roce 1896. Zakladatelem byl tehdejší čikovský učitel Karel Koranda, rodák z Bohdalova, který na naší škole působil 24 let. Protokol ze dne 20. února 1896 ze schůze obecního zastupitelstva v Čikově rozhodl jednat a zakoupení hasičské stříkačky. Na protokolu jsou podepsáni: Rybníček Pavel, Šandera Josef, Vlček František a Jelínek František. Druhý protokol ze dne 12. března už zakoupenou stříkačku předává nově utvořenému sboru dobrovolných hasičů i s novým nářadím k hašení požáru a slibuje postavit nové skladiště. Schůzi přítomní byli a podpisy převzetí potvrdili:učitel Koranda jako náčelník sboru, podnáčelník Rybníček Pavel a členové Šandera Josef, Jelínek František, Chyba František a Martínek František. Stříkačka stála 989 zlatých, a proto došlo k vypůjčení 850 ti zlatých v náměšťském kontribučenském fondu a stříkačka byla v termínu zaplacena a dluh byl splacen do dne 31.12.1901. Pobídkou ke koupi stříkačky a založení požárního sboru byl požár v roce 1894, kdy shořel dům .p. 20, jehož majitelem byl Rybníček František. Přišel rok 1914 a sním i 1.světová válka. Ze zdejšího sboru odešlo hodně členů na různá bojiště, ale bohudík se všichni vrátili zdraví domů. Přece ale smrt zkosila již několik členů a řady byly doplněny novými mladými členy. Prvním náčelníkem sboru po učiteli Korandovi byl Pavel Rybníček, který svoji funkci zastával do roku 1910. Po něm nastoupil Adam Josef, který sbor vedl 18 rok . V roce 1928 byl náčelníkem zvolen Kličník Metoděj. Ten vedl sbor nejdéle. Jako poslední byl Osoba Josef…tolik vše z paměti starých členů sboru a jediné knihy zápis Čikovského obecního zastupitelstva z let na přelomu století uchovaném v okresním archivu v Třebíči. Po porážce nacistů a převzetí vlády KSČ v roce 1948 se uskutečnily změny v hasičském sboru. Sbor byl přejmenován na sbor Požární ochrany, starostové dostali titul předseda a náčelníci velitelé. Už dříve za protektorátu byl majetek sboru převeden do majetku obce a velitel, který byl navrhován sborem a schvalován místním národním výborem, se stará o jeho údržbu a doplňování a o výcvik družstva. Předsedovi připadá část organizační. Prvním předsedou po této reorganizaci byl Nováček Karel a to do roku 1964, kdy na výroční schůzi byl zvolen do této funkce Osoba Josef, tato schůze je památná tím, že na ní bylo hovořeno o převedení starého auta, pořízeného z německého vraku Adler v padesátých letech sboru v Pyšeli a koupi staršího 805 od Služeb města Velké Bíteše, které pak po generální opravě slouží sboru dosud. V roce 1965 byla dokončena adaptace požární zbrojnice, přebudované ze stodoly, koupené od Tomáše Havelky. Je v ní zřízena garáž pro auto a motorovou stříkačku. Místnost pro schůzovou činnost a sklad CO. Na výroční schůzi 17.11.1971 se pro nemoc vzdal dosavadní funkce předseda Osoba Josef a byl zvolen Vlček Ladislav. O výroční schůzi je potřeba hovořit, protože zde byly předány věrnostní medaile těmto starším požárníkům: Kličník Metoděj 50 roků, Nováček Karel, Osoba Josef a Vlček Ladislav 30 roků , Nevrtal František a Hort Jan 20 roků . Déle je to výroční schůze konaná 14.11.1975, kdy po rezignaci dosavadního dlouholetého velitele Nevrtala Františka, byl do této funkce zvolen Komínek Bohumil. V dalších letech nastala ve sboru krize. lenové se nezúčastňovali jak schůzí, tak cvičení, jako by ani požárníky nebyli. Byl tedy zahájen nábor členů z řad mladých. Podařilo se získat 17 členů a hlavně dorosteneckou devítku hochů od 15ti do 21 let stáří.

Jsou to tito bratři hasiči:

Dorostenecká devítka: