Po dlouhé době první místo, tentokrát ve finále

Do Radostína jsme jeli s Vénem na stroji, tak jako do Kundratic. Hned po příjezdu jsme s otevřenou pusou koukali na krásnou trať, která zde je a nevěřícně jsme kroutili hlavou nad tím, proč Radostín ještě nezažádal o pořádání ŽL. Ač bylo zázemí luxusní, do Radostína přijelo pouze 11 týmů mužů a 2 týmy žen. Půjčování zde bylo volnější a po domluvě s klukama z Radostína jsem šel ještě za týmy Jasenice a Radostín. Takže rychlá rozcvička a šlo se na start. Klukům se povedl krásně zadek a my vepředu neměli problémy se setřikem, čas něco málo nad 19s znamenal nakonec vítězství v kategorii mužů. Náš útok byl poznamenán chybou hned na začátku. Přesněji řečeno šlo o chybu na mé straně, kdy mi na základně spadlo nové klubo, s kterým jsem běžel teprve 3. útok. Chybu jsem se snažil napravit rychlým sprintem, bohužel se mi hned po zapojení vypojila proudnice a měl jsem co dělat ji dát znovu zpět. Tato chyba znamenala čas něco přes 20s a rozloučení s útokem na první místo, protože Patrik měl sraženo něco kolem 18,50. V základním kole jsme tedy skončili na 5. místě a do finále jsme postoupili jen díky chybám soupěřů. Na start jsme šli hned jako první, protože Radostín i Jasenice postoupili také, takže jsme to museli namyslet tak, abych měl čas se připravit na útoky. Neboť jsem šel 3x i ve finále. Paradoxně nejhorší sestřik jsem předvedl za nás :( Patrik vlevo rovných 15s, já 16,12, když mi nepochopitelně prášila voda. Nicméně jsme zvítězili a mohli jsme se těšit na bečku Velkopopovického Kozla :)